Focení na cestách: světlo, kompozice a správný čas

Většina dovolenkových fotek je špatně ze dvou důvodů: byly pořízeny za tvrdého poledního světla a objekt stojí uprostřed záběru. Obojí se dá opravit bez nového vybavení. Stačí vědět, kdy vyrazit, jak si rozdělit obraz a jak se chovat k lidem, které fotíte. Text platí pro telefon i pro fotoaparát a je psaný pro začátečníky.

Světlo rozhoduje víc než přístroj

Stejná scéna vypadá jinak v poledne a jinak večer. Vysoko postavené slunce dělá ostré stíny a plošší a vybledlejší barvy. Nízké slunce je měkčí a teplejší. Právě tomu se říká zlatá hodina: podle Wikipedie jde o období krátce po východu nebo před západem slunce, kdy je světlo červenější a měkčí než při vysokém slunci.

Slovo „hodina“ berte volně. Wikipedie výslovně uvádí, že délka není přesně vymezená a mění se podle roční doby a zeměpisné šířky. Čím dál od rovníku, tím déle trvá, než slunce vystoupá nebo klesne do stejné výšky. V našich zeměpisných šířkách proto zlatá hodina zpravidla trvá spíš déle než u moře v tropech.

Modrá hodina jako bonus

Krátce po západu slunce (nebo před východem) přichází modrá hodina, kdy je slunce hluboko pod obzorem a obloha nabírá modravý odstín. Hodí se na městské panorama, kdy už svítí okna a osvětlené památky, ale obloha ještě není černá.

Kdy vychází a zapadá slunce v září

V září se den zkracuje rychle, takže si čas raději ověřte předem. Pro Prahu vycházejí hodnoty z astronomického kalkulátoru sunrise-sunset.org, časy jsou v letním středoevropském čase:

Za měsíc se tedy den zkrátí zhruba o hodinu a tři čtvrtě: z 13 hodin a 33 minut na 11 hodin a 46 minut. Kdo si focení u západu naplánoval na osmou večer, na konci měsíce už bude ve tmě. V jiných městech i zemích jsou časy jiné, proto si datum a místo vždy zadejte do aplikace nebo kalkulátoru.

Praktický plán na den: na místo dorazte 30 až 40 minut před západem, ne přesně v jeho čas. Světlo se mění každou minutu a zajímavé bývá i to, co přijde po západu, kdy je obloha barevná a stíny měkké. Ráno platí totéž a na oblíbených místech bývá navíc méně lidí.

Pravidlo třetin a proč pomáhá

Nejznámější kompoziční pomůcka je pravidlo třetin. Záběr si rozdělíte dvěma vodorovnými a dvěma svislými čarami na devět stejných polí. Důležité prvky pak umístíte na čáry nebo do jejich průsečíků. Wikipedie k tomu uvádí, že to vytváří větší napětí a zájem než pouhé zarovnání předmětu doprostřed.

Většina telefonů umí mřížku zobrazit v nastavení fotoaparátu a stejnou funkci mají i fotoaparáty. Zapněte ji hned na začátku cesty, zvyknete si za pár dní.

Jak ji použít v praxi

• Horizont dejte na horní nebo dolní čáru, ne doprostřed. Zajímavější je obloha? Ať zabírá dvě třetiny. Je zajímavější moře nebo krajina? Přenechte jim dvě třetiny.
• Hlavní motiv (věž, strom, člověk) posuňte na jednu ze svislých čar.
• Pohybující se objekt nebo člověk, který se dívá do strany, potřebuje místo před sebou. Ponechte volný prostor ve směru pohybu nebo pohledu.

Pravidlo je vodítko, ne zákon. Wikipedie uvádí, že už dřívější kritici upozorňovali, že rigidní dodržování vede k jednotvárné praxi. Pokud je symetrická budova nebo odraz v jezeře nejsilnější uprostřed, klidně motiv vycentrujte. Důležité je vědět, proč to děláte.

Rovný horizont a další drobnosti

Šikmý horizont je nejčastější chyba, která se pozná na první pohled. Pomůže mřížka, ale stačí si před stiskem spouště všimnout, zda je linie moře, střechy nebo silnice rovnoběžná s horním okrajem. Pokud ne, srovnejte záběr, případně ho později upravte v základním editoru v telefonu.

• Čisté popředí i pozadí. Než zmáčknete spoušť, projděte okraje záběru. Sloup, kontejner nebo cizí batoh se dají obejít o dva kroky.
• Změňte výšku. Fotka z úrovně očí je nudná. Skloňte se, nebo naopak vylezte na schody, a scéna se změní.
• Nejdřív celek, pak detail. K jedné památce pořiďte celkový záběr, střední záběr a detail (dveře, dlažba, nápis). Z toho pak vznikne příběh, ne jen pohlednice.
• Čistá čočka. Objektiv telefonu se v kapse a v tašce ušpiní. Před focením ho otřete měkkým hadříkem.

Plánování celé cesty včetně časových rezerv pro focení se hodí spojit s článkem Jak naplánovat itinerář cesty, a pokud vás zajímá, kam se v září vydat, přečtěte si tipy na září u moře.

Lidé na fotkách: slušnost i pravidla

Portréty lidí na cestách bývají nejsilnější fotky, ale také nejcitlivější. Právní situace se mezi zeměmi liší. Podle Wikipedie je v mnoha západních zemích focení lidí na veřejných místech obecně legální, ale existují výjimky. Například ve Francii je pro zveřejnění podobizny jednotlivce i na veřejném místě potřeba souhlas, s výjimkami pro veřejně známé osoby a pro lidi, kteří jsou součástí velkého davu. Jinde se omezují snímky policistů nebo soudních budov.

Protože se pravidla mění podle země, držte se jednoduché zásady: co byste nechtěli, aby někdo dělal vám, nedělejte ani ostatním.

1. Zeptejte se. Úsměv, pohled na fotoaparát a gesto „smím?“ zvládnou i lidé bez společného jazyka. Odmítnutí přijměte bez diskuse.
2. Nefoťte na dálku teleobjektivem někoho, kdo o vás neví, pokud jde o osobní situaci: jídlo, modlitbu, práci na trhu nebo hrající si děti.
3. Děti fotografujte jen se souhlasem rodičů a takové fotky nezveřejňujte veřejně na sociálních sítích.
4. Nabídněte protihodnotu. Pošlete fotku, ukažte výsledek na displeji, případně si u stánku něco koupte.

Chrámy, kostely a soukromé prostory

V kostelech, mešitách a jiných modlitebních místech se focení často zakazuje nebo omezuje, například během bohoslužby, nebo se blesk vůbec nepovoluje. Pravidla bývají vyvěšená u vstupu. Chovejte se podle nich, oblečte se přiměřeně, ztište telefon a nefoťte lidi při modlitbě. Stejně tak se nefotí v soukromých prostorách: podle Wikipedie je například v USA fotografování z veřejného místa do prostor, které se považují za soukromé, třeba do ložnice nebo hotelového pokoje, nezákonné.

Stranou nechte také drony. Podle Wikipedie se třeba na německou výjimku pro focení budov ve veřejném prostoru dron nevztahuje, protože vzdušný prostor se za veřejně přístupný nepovažuje. Před vzletem si vždy zjistěte místní předpisy.

Protisvětlo a stíny

Nízké slunce za objektem vytváří protisvětlo. Fotka pak snadno dopadne tak, že je obloha správně a člověk před ní jen tmavá silueta. Máte dvě možnosti: siluetu záměrně využít (v záběru pak nemají být důležité detaily obličeje), nebo se otočit tak, aby slunce svítilo z boku či zezadu za vámi. Na telefonu se dá klepnutím na tmavou část displeje zaostřit a zároveň zesvětlit celý snímek. Vyzkoušejte obě varianty a vyberte doma.

Telefon, nebo fotoaparát?

Pro většinu cest stačí telefon. Je vždy po ruce, rychle reaguje a snímek se hned dá poslat domů. Fotoaparát s výměnným objektivem se vyplatí, když chcete fotit ve tmě, zblízka drobnosti nebo z velké vzdálenosti. Důležitější než přístroj je to, že jej máte u sebe ve chvíli, kdy světlo zaujme.

Na cestu si vezměte záložní úložiště: telefon zálohujte, kdykoli je wifi, a u fotoaparátu si k dispozici nechte druhou kartu. Ztracená paměťová karta nebo rozbitý telefon je nejčastější důvod, proč se z cesty vrátí jen půlka fotek.

Časté otázky

Kdy je nejlepší doba na focení v září?

První a poslední zhruba hodina denního světla. V Praze vychází slunce 9. září kolem 6:28 a zapadá kolem 19:32, do konce měsíce se západ posune na zhruba 18:45. Přesný čas si ověřte v kalkulátoru pro své místo.

Musím se pravidla třetin držet vždy?

Ne. Je to vodítko, které pomáhá začátečníkům vyhnout se motivu uprostřed a horizontu napůl. Symetrické záběry a odrazy fungují i vycentrované.

Můžu fotit cizí lidi na ulici?

Záleží na zemi a na tom, co s fotkou uděláte. Focení a zveřejnění se mohou posuzovat odlišně, například ve Francii je pro zveřejnění podobizny potřeba souhlas. Nejjistější je zeptat se a odmítnutí respektovat.

Je dovoleno fotit v kostele?

Často ano, ale s omezeními, například bez blesku nebo mimo bohoslužbu. Řiďte se cedulemi u vchodu a pokynem personálu.

Vyplatí se pro cestu kupovat nový fotoaparát?

Pro začátek ne. Nejdřív se naučte pracovat se světlem a kompozicí na telefonu. Pokud narazíte na konkrétní omezení, teprve pak má smysl přemýšlet o dalším vybavení.