Splouvání řek v Česku: kde začít a co vzít s sebou

První splutí řeky láká tím, že nepotřebujete žádnou zvláštní průpravu: nafouknete loď, nasednete a necháte se nést proudem. Většina českých řek to skutečně dovolí, jenže mezi klidnou plavbou a nepříjemným zážitkem často rozhoduje pár drobností. Jak vybrat úsek, jak si ověřit, kolik je v řece vody, co dělat před jezem a co si sbalit. Tenhle text vás provede přípravou na první výlet, bez extrémů a bez zbytečné výbavy.

Které řeky a úseky se hodí na první splutí

Na vodu jezdí každý rok velké množství lidí a nejvyužívanější je Vltava. Podle české Wikipedie je právě úsek mezi Vyšším Brodem a Boršovem nad Vltavou vodácky nejfrekventovanější v celé republice. Znamená to dobře vyšlapané cesty: nástupní místa, kempy, půjčovny i lidi na vodě, kteří si případně poradí. Pro začátečníka je to výhoda, zvlášť když jede poprvé. Počítejte ale s tím, že v hlavní sezoně tu nebudete sami, a to platí zejména o víkendech.

Vedle Vltavy patří k oblíbeným také Sázava, Berounka, Ohře, Otava, Lužnice a Morava. Ke konkrétním úsekům:

• Vltava u Českého Krumlova. Klasická volba pro rodiny i skupiny kamarádů. Řeka je nejdelší v Česku (430,2 km), ale vy si na první výlet vezmete jen jeden krátký kus. Dá se začít na jednodenním úseku a teprve když vás to chytne, plánovat delší plavbu s nocováním v kempu.
• Sázava ve střední a dolní části. Střední tok kolem Ledče, Zruče a Kácova je popisován jako mírný, s lehkými peřejemi a četnými jezy. Sázava má 225,9 km a kempy i půjčovny se soustředí na jejím středním a dolním toku. Pozor na to, že v létě bývá vody málo a část jezů se pak nedá bezpečně sjet.
• Berounka. Řeka o délce 139,1 km vzniká v Plzni soutokem Radbuzy a Mže a v pražských Lahovicích se vlévá do Vltavy. Známé jsou úseky kolem Berouna, Řevnic, Dobřichovic a Černošic, tedy nedaleko železnice, takže se na výlet dá vyrazit i bez auta.

Jak číst obtížnost řeky

Vodáci hodnotí řeky stupnicí, která se používá i v průvodcích a v popisech půjčoven. Rozlišuje dvě velké skupiny.

• ZW (mírná voda). Začíná stojatou nebo slabě proudící vodou (ZW A) a končí souvislým proudem nad zhruba 6 km/h (ZW C). Zkušenosti potřebujete minimální, plovací vestu se ale doporučuje mít i tady.
• WW (divoká voda), stupně I až VI. WW I jsou lehké peřeje nebo meandry, WW VI je hranice sjízdnosti. To už není téma pro první výlet.

Důležité je vědět dvě věci. Stupeň se vztahuje k nejtěžším místům úseku, ale ne k jednotlivým překážkám, které se dají obnést. A hlavně: obtížnost se mění s vodou. Vyšší stav obvykle znamená větší nebezpečí, takže úsek, který je za normálního stavu nudný, může být po dešti pro začátečníka nevhodný. Pro první splutí proto hledejte úseky označené jako ZW nebo nejvýš WW I a pak si ověřte aktuální stav.

Voda před odjezdem: kdy jet a kdy raději ne

Před odjezdem si ověřte, kolik je v řece vody. Aktuální stavy a průtoky zveřejňují správci povodí a Český hydrometeorologický ústav, půjčovny navíc na svých webech obvykle uvádějí, zda je řeka sjízdná. Konkrétní hodnoty pro jednotlivé úseky se ale liší, takže si je vždy vezměte z aktuálního průvodce nebo od půjčovny, ne z tohoto textu.

V srpnu a začátkem září hrozí spíš opačný problém než záplava. Podle popisu Sázavy jsou v létě mnohé jezy kvůli nedostatku vody nesjízdné. Na mělké řece se loď seká o kameny, častěji se vystupuje a den se protáhne. Do plánu proto přidejte rezervu a s nafukovací lodí vyjeďte dřív ráno.

Po vydatných deštích se naopak vyplatí výlet odložit. Zvýšená a kalná voda unáší větve i celé kmeny, jezy se chovají jinak než při běžném stavu a ani zkušení vodáci nejezdí každý úsek. Když si nejste jistí, jeďte jindy. Řeka nikam neuteče.

Jezy a propusti: kde se dějí nehody

Na řekách v Česku najdete velké množství jezů, na Sázavě i na Vltavě. Řada dříve nesjízdných jezů se sice přestavuje tak, aby byly pro vodáky bezpečnější, ale pořád jsou to místa, kde se chyby nevyplácejí. Nebezpečí nespočívá ve výšce, ale ve vodě pod jezem. Podle české Wikipedie může pod některými jezy vzniknout takzvaný válec: voda se u dna vrací zpět k jezu a člověka nebo loď drží v oběhu, ze kterého se nedá jednoduše vyplavat. I nízký stupeň, řádově kolem půl metru, může být podle podloží nebezpečný.

Jak jez poznat a jak se zachovat:

1. Vystupte na břeh včas. Jez si prohlédněte z břehu dřív, než k němu připlujete. Nespoléhejte jen na cedule, ne každý jez je označený stejně.
2. Vyhodnoťte, jak voda za jezem vypadá. Varovnými signály jsou klidná hladina bez vln pod přelivem a větve nebo odpadky, které se hromadí v proudící vodě u jezu.
3. Když váháte, obnášejte. Loď vytáhněte na břeh, vyneste ji okolo a spusťte na vodu až pod jezem. U nebezpečných jezů to bývá normální postup, ne projev slabosti.
4. Nejezděte propustí, kterou neznáte. Úzká střední propust bez předchozí prohlídky je typické místo, kde se loď zaklíní nebo převrhne.

Pamatujte, že i sjízdný jez je sjízdný jen pro určitou loď a určité posádky. Nafukovací kánoe s dětmi se chová jinak než pevný kajak.

Co si vzít s sebou

Základ vybavení je prostý: loď, pádla, vodotěsný vak na bagáž a plovací vesta pro každého člena posádky. Pokud si loď půjčujete, vše tohle většinou dostanete v ceně.

• Plovací vesta. Nasazená a zapnutá po celou dobu na vodě, ne položená vedle vás na dně lodi. U dětí zvlášť kontrolujte, jestli sedí těsně.
• Vodotěsný vak nebo barel. Doklady, klíče, mobil a náhradní oblečení patří dovnitř. Pro telefon se hodí i vodotěsné pouzdro s poutkem.
• Obuv, která se nesmekne a jde namočit. Sandály s pásky na patě nebo neoprenové boty, žádné žabky. Kameny na dně bývají kluzké.
• Ochrana před sluncem. Na vodě slunce odráží hladina. Čepice, brýle na pásku a krém s vysokým faktorem jsou nezbytnost. Podobné rady, jak snést horko, najdete v článku o plánování dne za vedra.
• Pití a svačina. Voda z řeky se pít nedá, vezměte si dostatek vlastní.
• Náhradní věci a lékárnička. Suché tričko, ručník, náplasti a něco na drobná zranění.
• Doklady a peníze. Co se dá, nechte v autě nebo na ubytování. Kontrolní seznam, co si před cestou zkontrolovat, najdete v přehledu věcí před dovolenou.

Alkohol a plavbu neskládejte dohromady. Na vodě rozhoduje včasná reakce a s pivem v ruce se rozhoduje pomalu, což platí i na klidné řece.

Kdy se nechat poradit půjčovnou

Zkušený personál půjčovny zná řeku lépe než jakýkoli článek. Zeptejte se ho na tři věci: jaký je dnes stav vody, které jezy na trase se obnášejí a které se dají sjet, a jak dlouho trasa v tomto stavu trvá. Rozhodně se ptejte, pokud plánujete dlouhou plavbu s dětmi, jedete poprvé s nafukovací lodí, nebo se voda po dešti zdá vyšší než obvykle. Rada od půjčovny není zásah do vaší svobody, jen vám ušetří nepříjemnosti.

Půjčovna také zajistí odvoz zpět k autu, což je u jednosměrné plavby jedna z největších logistických starostí. Zjistěte si, kde plavbu končíte a jak se odtud dostanete zpátky, ideálně ještě před odjezdem z domova.

Časté otázky

Musím umět plavat?

Ideálně ano, ale na klidné řece rozhoduje hlavně vesta. Neplavci by měli jet jen na úsecích ZW a vestu nesundávat ani při zastávce ve vodě.

Mohu na první splutí vzít dítě?

Ano, ale s dětskou vestou přesně na míru a s krátkým a klidným úsekem. U menších dětí se poraďte v půjčovně a dopředu zjistěte, jak dlouho plavba potrvá.

Můžu se na řece koupat?

Ano, ale jen ve vestě, v klidné vodě a mimo jezy. Nekoupejte se tam, kde je silnější proud nebo nevidíte na dno.

Co mám dělat, když se loď převrhne?

Zachovejte klid, držte se lodi a s pomocí vesty se nechte snášet k nejbližšímu břehu. Loď mezitím drží nad hladinou i ostatní posádka. U jezu se nikdy nepokoušejte plavat proti proudu ani se vracet pod přeliv.

Kdy je nejlepší doba na první splutí?

Záleží hlavně na stavu vody, ne na kalendáři: v létě bývá řeka teplá, ale mělká, po dešti naopak rychlá. V sezoně se vyplatí jet ve všední den, kdy je na řece méně lidí.