Za polární září v zimě: kam vyrazit a jak zvýšit šanci, že ji uvidíte

Zelené závoje, které se vlní přes noční oblohu, patří k zážitkům, na které se nezapomíná. Polární záře se dá v zimě ulovit blíž, než si většina lidí myslí: z Prahy se do Tromsø nebo do finského Laponska letí jen pár hodin. Nikdo ji ale nezaručí, a tak se vyplatí vědět, kdy vyrazit, kam a jak si pravděpodobnost zvýšit. Tady je praktický přehled.

Co je polární záře a proč ji vídáme na severu

Polární záře vzniká, když nabité částice ze Slunce narazí na zemské magnetické pole a proniknou do horních vrstev atmosféry. Tam reagují s kyslíkem a dusíkem a rozehrají hru světel. Podle astronoma Petra Horálka z Fyzikálního ústavu v Opavě se většina záře odehrává ve výšce 80 až 150 kilometrů nad zemí, vzácněji až někde kolem 400 kilometrů.

Nejčastější barva je zelená, kterou vydává kyslík. Červené, fialové a modré tóny jsou vzácnější a objevují se hlavně při silnějších událostech. Magnetické pole směruje částice k pólům, a proto má k záři nejblíž ten, kdo zamíří za polární kruh. V Česku ji spatříte jen výjimečně, při opravdu silných slunečních bouřích.

Kdy má cesta za světlem největší smysl

Klíčová je tma. Záři uvidíte jen na tmavé obloze, takže sezóna trvá zhruba od konce září do března, kdy je na severu dost dlouhá noc. V létě za polárním kruhem svítí slunce i v noci a případnou záři přesvítí.

Astronomové dodávají jednu užitečnou věc: kolem jarní a podzimní rovnodennosti se záře objevuje častěji i bez výrazných erupcí na Slunci, protože se magnetické pole Země a Slunce v tu dobu lépe propojí. Pro cestovatele z toho plyne jednoduchý závěr: konec září, říjen, ale i únor a březen bývají vděčné termíny.

Dál záleží na třech věcech, které spolu rozhodnou o úspěchu víc než cokoli jiného:

• Jasná obloha. I nejsilnější záře vám je k ničemu, když ji zakryjí mraky. Proto se vyplatí mířit do oblastí, které mají v zimě sušší a stabilnější počasí.
• Tma bez světel města. Čím dál od pouličního osvětlení, tím lépe. Ideální je odjet pár kilometrů za město, k jezeru nebo na kopec.
• Víc nocí na místě. Jedna noc je loterie. Když si naplánujete tři až čtyři noci, pravděpodobnost, že aspoň jednou vyjde počasí i aktivita, výrazně stoupá.

Pomáhá i tmavý měsíc. Kolem novu obloha ztmavne a slabší záře vynikne líp než za úplňku.

Kam vyrazit za polární září

Záře je vidět v pásu kolem magnetického pólu, kterému se říká polární ovál. Těchto pět míst patří k nejoblíbenějším, protože se tam dobře cestuje a zázemí je připravené.

Tromsø, Norsko

Město nad polárním kruhem leží přímo pod oválem a má pohodlné letecké spojení přes Oslo. Výhodou je kombinace dobré dostupnosti a divoké přírody hned za městem. Nevýhodou přímořské počasí, které umí přinést mraky, takže se odtud často vyráží na výlety za lepší oblohou do vnitrozemí.

Abisko, Švédsko

Národní park Abisko v severním Švédsku má pověst jednoho z nejspolehlivějších míst vůbec. Okolní hory tu vytvářejí takzvanou modrou díru, pás oblohy, který zůstává často jasný, i když okolo prší. Na nedaleké stanici Aurora Sky Station se dá na záři čekat s výhledem do údolí.

Rovaniemi a finské Laponsko

Hlavní město Laponska je známé jako oficiální domov Santa Clause a je pohodlnou základnou hlavně pro rodiny. Kolem je spousta ubytování od skleněných iglú po dřevěné chaty, odkud se dá na oblohu koukat takřka z postele. Finské vnitrozemí navíc bývá sušší než norské pobřeží.

Island

Island láká tím, že spojí lov záře s vodopády, sopkami a horkými prameny. Záře je tu vidět po celém ostrově, stačí odjet z Reykjavíku za světla města. Počasí je ale proměnlivé, takže se hodí půjčené auto a ochota přejíždět za jasnou oblohou.

Lofoty, Norsko

Souostroví Lofoty nabízí k záři ještě dramatické štíty spadající přímo do moře. Je to volba pro toho, komu nejde jen o úkaz na obloze, ale o celkovou atmosféru severu. Počítejte s delší cestou a vrtkavějším počasím.

Kdo chce mít po mrazivé noci k dispozici i wellness, ocení, že na severu patří horké prameny a sauny k běžnému zázemí. Podobně jako u termálních lázní v Evropě se dá lov záře hezky spojit s klidnou relaxací.

Jak si zvýšit šanci přímo na místě

Když už na severu jste, rozhoduje pár návyků:

• Sledujte předpověď geomagnetické aktivity. Používá se k tomu index Kp na stupnici zhruba od nuly do devíti. Čím vyšší číslo, tím dál na jih a tím silněji může být záře vidět. Existuje řada aplikací, které pošlou upozornění, jakmile aktivita stoupne.
• Hlídejte oblačnost. Vedle indexu Kp sledujte běžnou předpověď počasí a buďte připravení přejet tam, kde se obloha protrhá.
• Dejte očím čas. Oko se na tmu adaptuje zhruba dvacet minut. Slabší záři, která zpočátku vypadá jako šedavý opar, pak uvidíte mnohem líp. Fotoaparát ji ostatně zachytí barevněji než lidské oko.
• Buďte trpěliví a teple oblečení. Čekání venku v mrazu je součást zážitku. Kdo to vzdá po půlhodině, často o záři přijde o pár minut později.

Pokud si nejste jistí, kam vyrazit, vyplatí se první noc vzít s místním průvodcem. Řidiči, kteří záři loví každou noc, vědí, kam před mraky ujet, a ušetří vám hodně tápání.

Co sbalit a na co myslet před cestou

Lov záře se odehrává venku v noci, často při silném mrazu. Vrstvené oblečení, pořádné boty, rukavice a čepice jsou základ. Hodí se termoska s čajem a karimatka na sezení, pokud plánujete delší čekání.

Na focení si vezměte stativ, protože záři zachytíte až dlouhou expozicí, kterou z ruky neudržíte. Nabitá powerbanka taky neuškodí, baterie v mrazu rychle slábnou.

Myslete i na cestovní pojištění a na to, že severské termíny se rezervují s předstihem. Ubytování ve skleněných iglú i oblíbené průvodcovské výjezdy bývají na hlavní sezónu plné už na podzim. Pokud se chystáte po Islandu nebo severní Skandinávii za volantem, připravte se na zimní podmínky podobně jako při cestě autem do Alp v zimě: zimní pneumatiky, řetězy a rezerva času jsou nutnost.

A kdyby vás mráz a noční čekání nelákaly, jde zimní dovolenou pojmout i úplně opačně a vyrazit za teplem k moři. Polární záře má ale něco, co pláž nenabídne: pocit, že stojíte pod něčím mnohem větším, než jste vy sami.

Časté dotazy

Je zaručené, že polární záři uvidím?

Ne. Jde o přírodní úkaz závislý na sluneční aktivitě a počasí, který nikdo neumí stoprocentně slíbit. Šanci ale výrazně zvýší víc nocí na místě, tmavá obloha bez mraků a termín mimo letní půlnoční slunce.

Který měsíc je na pozorování nejlepší?

Dobré jsou všechny měsíce s dostatečně dlouhou tmou, tedy zhruba od konce září do března. Statisticky se záři daří kolem rovnodennosti, takže konec září, říjen, únor a březen bývají vděčné. V hlavní zimě je zase delší noc a víc příležitostí za jediný den.

Musím letět až za polární kruh?

Za spolehlivým zážitkem ano. Při mimořádně silných slunečních bouřích se záře občas ukáže i nad Českem, ale spoléhat se na to nedá. Místa jako Tromsø, Abisko nebo finské Laponsko leží přímo pod pásem, kde je záře nejčastější.

Dá se polární záře vyfotit mobilem?

Novější telefony s nočním režimem záři zachytí, zvlášť když mobil o něco opřete nebo položíte na stativ, aby se nehýbal. Výsledek z foťáku s delší expozicí bude barevnější, ale pro památku stačí i mobil.

Jak dlouhý pobyt má smysl plánovat?

Ideální jsou aspoň tři až čtyři noci. Jedna noc je sázka na to, že vyjde počasí i aktivita, a tu málokdy vyhrajete. Delší pobyt dá prostor počkat si na jasnou oblohu a zároveň si užít zimní krajinu, pejsky, sauny nebo běžky.