Geocaching na výletě: jak začít a jak hrát s dětmi

Geocaching je hra na hledání pokladu, která dostane rodinnou túru z fáze „musíme ještě kousek“ do fáze „počkej, tady někde to bude“. Skrytou schránku, které se říká keš, hledáte podle zeměpisných souřadnic pomocí mobilu nebo GPS přístroje. Nic tajemného v tom není a začít se dá za deset minut. Tenhle text vysvětluje, jak hra funguje, co si vzít s sebou, jak číst popis keše a co dělat, aby z výletu neměl nikdo špatnou náladu, včetně přírody kolem vás.

Jak geocaching funguje

Někdo schránku ukryje, zveřejní její souřadnice a popis a vy ji jdete najít. Podle České Wikipedie jde o hledání skryté schránky, o které jsou známy její zeměpisné souřadnice, s využitím GPS přístroje nebo chytrého telefonu. Zahraniční Wikipedie uvádí, že první keš ukryl Dave Ulmer 3. května 2000 v americkém státě Oregon. Od té doby se z nápadu stal koníček po celém světě.

V schránce najdete minimálně logbook, tedy sešítek, do kterého se zapíšete, a informaci pro náhodné nálezce. Po návratu domů nález zaznamenáte i v aplikaci. Větší schránky někdy obsahují drobnosti na výměnu. Pravidlo je jednoduché: když si něco vezmete, vložíte předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Logbook, tužku ani razítko z keše neberte. Jídlo se do schránek nedává vůbec.

Typy keší: co vybrat na první výlet

Pro začátek se hodí rozumět čtyřem základním typům:

• Tradiční keš: schránka leží přímo na místě, které určují zveřejněné souřadnice. Nejjednodušší volba pro začátečníky.
• Multi cache: nejdřív najdete první skrýš a ta vás postupně dovede k cílové. Hodí se na delší procházku, protože máte cestou cíl.
• Mystery cache: zveřejněné souřadnice ukazují zpravidla jen do okolí a ty skutečné musíte předem zjistit, například vyluštěním hádanky. Na první výlet ji nechte být.
• Earthcache: žádná schránka, ale místo s geologickou nebo jinou zajímavostí. Splníte úkol z popisu a poznáte něco o krajině.

Existují i další druhy, například události nebo hry s vlastními pravidly. Na první den si vystačíte s tradičními kešemi.

Co potřebujete s sebou

Není toho mnoho. Základ tvoří chytrý telefon s aplikací, nabitý a nejlépe s baterií navíc, protože navigace a slunce ji vysávají. Nejčastější je oficiální aplikace Geocaching, mezi alternativami jsou například c:geo nebo Locus Map. Zahraniční Wikipedie k tomu dodává, že bezplatný přístup nabízí souřadnice, popisy a záznamy jen u části keší a placené členství přidává další nástroje. Než si cokoli předplatíte, vyzkoušejte, kolik vám stačí zdarma.

• vlastní tužka, protože do logbooku se píše jen tím, co máte u sebe (do schránek se často nevejde pero ani fix),
• malá lahvička s vodou a svačina, jako na každou túru,
• pár drobností na případnou výměnu, když děti chtějí něco do keše vložit,
• pytlík na odpadky, protože v rámci zvyku „Cache In Trash Out“ řada hráčů cestou sbírá odpadky,
• obuv a oblečení podle terénu a počasí, na začátku podzimu počítejte s dřívějším soumrakem.

Jak číst popis, obtížnost a terén

U každé keše vidíte kromě souřadnic i několik údajů, které pomáhají vybrat správný cíl. Jedním je velikost nádoby. Škála zahrnuje nano, micro, malou, střední a velkou schránku a virtuální keš bez fyzické nádoby. Nejmenší nádoby (nano) bývají menší než špička prstu, takže je najdete hůř. Dětem se lépe hledají střední a velké schránky, kde je vidět, že „něco tam je“.

Druhým údajem jsou dvě čísla: obtížnost (jak těžké je schránku najít nebo vyluštit) a terén (jak náročné je se k ní dostat). Obě se hodnotí na stupnici od 1 do 5 po půlkách celých čísel. Nejvyšší terén, T5, obvykle znamená obtížný přístup, například ze skal nebo z podzemí. Pro rodinný výlet začínejte u nízkých hodnot obou čísel a jděte výš, až uvidíte, jak děti hru berou.

Číst se vyplatí i popis a nedávné záznamy ostatních hledačů. Když poslední tři lidé napsali, že schránku nenašli, možná zmizela, a vy zbytečně ztrácíte čas.

Jak na hledání s dětmi

Geocaching je pro děti zajímavý, protože mají jasný úkol a odměnu. Pár zásad z praxe:

• Vyberte trasu, ne jednu keš. Kolem cesty, kterou byste šli tak jako tak, bývá keší víc. Děti se pak netěší na jeden cíl, ale na sérii malých úspěchů.
• Dejte každému roli. Jeden drží mobil a sleduje šipku, druhý hledá, třetí zapisuje do logbooku.
• Nechte je hledat. Pokud schránka není po chvíli k nalezení, pomozte nápovědou z popisu, ne rovnou prstem na skrýš.
• Zvolte tradiční keše s nízkým terénem a multi cache, které nejsou příliš dlouhé.
• Počítejte s rezervou času. Každé hledání trvá déle, než ukazuje vzdálenost. Pro rodinu s malými dětmi raději naplánujte kratší túru, než by zvládl dospělý sám.

Když hledáte inspiraci na trasu, projděte si náš přehled míst, která bavila celou rodinu. Na trase pak může pomoct i text o turistickém značení a orientaci, protože zabloudit u hledání není těžké.

Chování v přírodě a chráněná území

Hraje se v krajině, a proto platí pravidla slušného hosta. Nejdůležitější je nic při hledání nepoškodit. Oficiální pravidla portálu Geocaching.com vyžadují, aby schránky nebyly zakopané a aby jejich hledání nevyžadovalo kopat jámu do země. Kdo schránku ukrývá, musí mít souhlas vlastníka nebo správce pozemku. Z pohledu hledače z toho plyne jedno: když z popisu poznáte, že se máte prohrabávat mechem, kameny nebo hlínou, nedělejte to.

Zvláštní pozornost si zaslouží chráněná území. Zákon o ochraně přírody a krajiny (114/1992 Sb.) v § 29 písm. d) zakazuje v národních přírodních rezervacích vstupovat a vjíždět mimo cesty vyznačené se souhlasem orgánu ochrany přírody, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků a dalších osob uvedených v zákoně. Pro vás to znamená držet se vyznačených cest a nehledat keš, ke které by vedla jen šikmá cesta lesem. Než vyrazíte, přečtěte si popis keše a mapu chráněného území. Pravidla se liší podle kategorie, takže když si nejste jisti, zeptejte se správy dané oblasti.

Zopakujte si pár drobností pro každý výlet:

• schránku po zápisu vraťte přesně tam, kde byla, a stejně ji zakryjte,
• nepřemisťujte kameny, nelámejte větve a nešlapejte mimo stezku,
• když vás při hledání někdo pozoruje, nedělejte z toho tajemství a schránku nevytahujte před cizími lidmi, kteří by ji mohli odnést,
• když najdete rozbitou nebo vlhkou schránku, dejte to vědět majiteli v záznamu.

Kdy hru raději nechat být

Ne každý den se k hledání hodí. Vynechte ji, když se rychle stmívá a máte před sebou nepřehledný terén, když jsou děti unavené nebo hladové, nebo když by hledání vedlo k pohybu mimo stezku. Stejně tak nemá smysl trvat na poslední keši, když už je vidět, že výlet ztrácí náladu. Keš tam bude i příští týden. Užitečné je také udělat si na začátek pravidlo: dvě neúspěšná hledání za sebou znamenají pauzu a svačinu.

Časté otázky

Je geocaching zdarma?

Základní hra je možná zdarma. Bezplatný přístup dává souřadnice, popisy a záznamy jen u části keší, placené členství přidává další nástroje. Pro první výlety zpravidla stačí to, co nabízí zdarma.

Od kolika let se dá s dětmi hrát?

Pevná hranice neexistuje. Záleží na tom, jak dlouho dítě vydrží chodit a hledat. Zkuste to s tradiční keší u cesty, kterou dítě zvládne bez nošení, a upravte délku podle nálady.

Co když schránku nenajdeme?

Stává se to i zkušeným hráčům. Přečtěte si nápovědu v popisu a poslední záznamy ostatních, případně zkuste jiný úhel pohledu, protože nános listí nebo změna prostředí mohou schránku skrýt. Když ji nenajdete, zapište do aplikace, že jste ji hledali. Ostatní i majitel z toho poznají stav místa.

Co si můžu z keše vzít?

Drobnost na výměnu, pokud tam nějaké jsou a vložíte předmět stejné nebo vyšší hodnoty. Logbook, tužku ani razítko neberte. Jídlo se do schránek nedává.

Mohu hledat keše kdekoliv, i v chráněných územích?

Jen podle pravidel daného území. V národních přírodních rezervacích zákon zakazuje vstup mimo vyznačené cesty. Držte se cest a v případě pochybností se zeptejte správy území.