Obsah článku
- Jak je poskládaná japonská železnice
- Dvě jízdenky na jednu cestu: základní a příplatková
- Rezervovaný, nebo nerezervovaný vůz
- Ordinary, Green Car a Gran Class
- Nozomi, Hikari, Kodama: rychlost podle zastávek
- IC karty: jeden plast na metro, autobus i konbini
- Velká zavazadla na shinkansenu
- Etiketa ve vlaku
- Praktický postup na den cesty
- Časté otázky
- Musím na shinkansen rezervovat místo předem?
- Stačí mi jedna IC karta na celé Japonsko?
- Můžu na shinkansen s velkým kufrem?
- Můžu ve vlaku telefonovat?
- Jak poznám, který vlak jede rychleji?
Japonská železnice působí na první pohled jako labyrint: desítky dopravců, dvě jízdenky na jednu cestu, tabule s neznámým písmem. Přitom stačí pochopit několik principů a jezdí se skoro samo. Tady je postup, jak číst spojení, jak se liší rezervovaný a nerezervovaný vůz, k čemu slouží karty IC a na co si dát pozor se zavazadly a chováním ve vlaku.
Jak je poskládaná japonská železnice
Velkou část železniční sítě v Japonsku provozuje skupina Japan Railways (JR), zbytek soukromé společnosti. Pro cestovatele z toho plyne jedna praktická věc: v jedné metropoli často jezdíte s několika dopravci, kteří mají každý své linky, nástupiště a někdy i vlastní vstupní brány. Správný postup je hledat na tabuli nebo v mapě název linky a směr, ne jen cílovou stanici.
Na nástupištích jsou na podlaze značky, kde se zastaví dveře vlaku. Fronta se řadí právě tam. Nejdřív vystoupí cestující, teprve pak nastupujete vy, a dveře nikdy neblokujte, ani když se chcete zeptat na cestu.
Dvě jízdenky na jednu cestu: základní a příplatková
U dálkových vlaků obvykle dostanete dvě jízdenky, které se do vstupní brány vkládají společně. Jízdné se totiž skládá ze tří částí:
- základní jízdné podle ujeté vzdálenosti,
- příplatek za expres (u shinkansenu jde o vlak vyšší kategorie),
- volitelný poplatek za rezervaci místa.
Na krátké vzdálenosti si jízdenku koupíte u automatu: najdete cíl na nástupištní mapě, přečtete si cenu, vhodíte peníze a zmáčknete tlačítko s částkou. Když jsou názvy stanic jen japonsky, koupíte nejlevnější jízdenku a rozdíl doplatíte v cílové stanici. Na delší trasy je jednodušší přepážka. Napište si na papír počet cestujících, datum, výchozí a cílovou stanici, třídu a to, zda chcete rezervované místo, a lístek prostě předejte.
Rezervovaný, nebo nerezervovaný vůz
Většina vlaků shinkansen má oba typy vozů. Rezervovaný vůz znamená, že máte na jízdence konkrétní místo, vagon a řadu. Nerezervovaný vůz platí bez místenky, sednete si kamkoli, kde je volno. Ve špičce, o víkendech a v době japonských svátků se ale může stát, že v nerezervovaném voze stojíte, takže tam se vyplatí jen tehdy, když vám nevadí případné stání.
Pozor na výjimku: na části tras (například vlaky Hayabusa, Hayate, Komachi a Tsubasa na Tóhoku šinkansenu a vlaky na Hokkaidó šinkansenu) jsou všechny vozy rezervované a nerezervované místo tam nekoupíte.
Ordinary, Green Car a Gran Class
V obyčejném voze jsou sedadla zpravidla v řadě tři plus dvě, ve voze Green Car (něco jako první třída) dva plus dva a v nejvyšší kategorii Gran Class, kterou nabízejí jen některé vlaky, dokonce dvě plus jedno. Green Car je vždy rezervovaný. Pro běžnou cestu stačí obyčejný vůz, a pro většinu cest naprosto dostačující.
Nozomi, Hikari, Kodama: rychlost podle zastávek
Na Tokaidó šinkansenu mezi Tokiem a Ósakou jezdí tři druhy vlaků. Liší se počtem zastávek a tím i časem: Nozomi zhruba za dvě a půl hodiny do Šin-Ósaky, Hikari o něco déle a Kodama, který staví všude, zhruba čtyři hodiny. Pokud potřebujete být rychle v cíli, hledejte Nozomi. Když se chcete svézt do menšího města, kde Nozomi nezastavuje, vyberte Hikari nebo Kodama a zkontrolujte, zda daný spoj v této stanici staví. Vlaky jezdí velmi hustě, až sedmnáct za hodinu na Tokaidó šinkansenu, takže o zmeškaný spoj se nemusíte obávat.

IC karty: jeden plast na metro, autobus i konbini
Karty IC, například Suica nebo Icoca, jsou předplacené dobíjecí karty. Přiložíte je ke čtečce na vstupní bráně asi na vteřinu a jízdné se odečte samo. Stejně platíte v autobusech a v mnoha obchodech a restauracích. Největší výhoda: ve městě nemusíte luštit tarify u automatu a přemýšlet, kolik která cesta stojí.
Deset velkých karet IC, včetně Suica a Icoca, funguje ve většině velkých měst zaměnitelně. Karta z Tokia tedy obvykle projde branami i v Ósace. Existují ale také menší, jen místní karty, které fungují v okolí jednoho regionu. Pro běžnou cestu tedy stačí jedna karta z velké skupiny.
- Dobíjejte po menších částkách. Nevyčerpaný zůstatek se vám po odjezdu domů hůř zpeněžuje.
- Před cestou ověřte, kde a za jakých podmínek se karta dá pořídit. Nabídka karet pro cizince se u dopravců mění, proto ji zkontrolujte na jejich oficiálních stránkách.
- Na shinkansen nestačí IC karta jako univerzální lístek. Dálková jízda vyžaduje příplatek za expres a často i rezervaci místa. Jestli je možné použít kartu na konkrétní trati, zjistíte u dopravce daného úseku.
Karty tedy slouží hlavně ve městě, zatímco dálkové cesty si koupíte na přepážce nebo u automatu jako běžnou jízdenku a IC kartou pak dojedete z nádraží do hotelu.
Velká zavazadla na shinkansenu
Tady se vyplatí připravit se dopředu. Podle společnosti JR Central se za nadměrné zavazadlo na Tokaidó, Sanjó a Kjúšú šinkansenu považuje takové, jehož součet tří rozměrů je mezi 160 a 250 centimetry. S takovým kufrem musíte předem rezervovat místo v řadě, za níž je určený prostor na zavazadla (jde o poslední řady vybraných vozů). Kdo přijde s nadměrným zavazadlem bez rezervace, zaplatí poplatek 1 000 jenů včetně daně.
Prakticky to znamená: před cestou přeměřte kufr a když jste na hraně, rezervujte si místo v poslední řadě. Čtěte si také podmínky pro konkrétní trať, protože se u jednotlivých dopravců mohou lišit. Pokud cestujete jen s běžným kufrem a batohem, nic z toho řešit nemusíte, ale nechte si ho co nejblíž, ať nepřekáží v uličce.

Etiketa ve vlaku
Japonci ve vlaku šetří ostatní a od cizinců to čekají také:
- Mluvte potichu, mobil mějte na tichém režimu.
- Telefonovat se na shinkansenu a v expresních vlacích smí jen v prostoru u vstupních dveří, ne v samotném voze.
- Sklápějte opěradlo ohleduplně a předtím se ohlédněte, jestli za vámi někdo nesedí.
- Uličku při nástupu neblokujte a s velkým batohem se posuňte stranou.
Praktický postup na den cesty
- Předem si v mapě nebo jízdním řádu najděte konkrétní spoj, jeho druh a číslo nástupiště.
- Rozhodněte se mezi rezervovaným a nerezervovaným vozem. Ve špičce raději rezervujte.
- Přeměřte kufr, jestli je nadměrný, a případně si rezervujte místo se zavazadlovým prostorem.
- Do města používejte IC kartu, na dálku si kupte základní jízdenku i příplatek.
- Přijďte na nástupiště s předstihem a postavte se na značku podle čísla vozu.
Kdo plánuje složitější cestu po Evropě, může se inspirovat naším přehledem mezinárodních jízdenek: princip, že si nejdřív ověříte, jestli vlak vyžaduje rezervaci, platí podobně. A pokud si do Asie berete elektroniku, projděte také text o zásuvkách a napětí ve světě.
Časté otázky
Musím na shinkansen rezervovat místo předem?
Ne vždy. Většina vlaků má i nerezervované vozy, kde místo nekupujete. Na některých tratích jsou ale všechny vozy rezervované, a ve špičce je rezervace jistější.
Stačí mi jedna IC karta na celé Japonsko?
Deset velkých karet IC, mezi nimi Suica a Icoca, funguje zaměnitelně ve většině velkých měst. Menší místní karty jsou omezené na svůj region, proto si vyberte kartu z velké skupiny.
Můžu na shinkansen s velkým kufrem?
Ano, ale pokud je součet tří rozměrů mezi 160 a 250 centimetry, u Tokaidó, Sanjó a Kjúšú šinkansenu je nutná rezervace místa s prostorem na zavazadla. Bez ní se platí poplatek 1 000 jenů.
Můžu ve vlaku telefonovat?
V samotném voze ne. Na shinkansenu a v expresních vlacích je telefonování povolené jen u vstupních dveří. Zprávy a tichý režim jsou v pořádku.
Jak poznám, který vlak jede rychleji?
Podle názvu: Nozomi je nejrychlejší, Hikari staví častěji a Kodama zastavuje ve všech stanicích na Tokaidó trati.